Debutní představení The Corona Monologues (Monology Korony) byla napsáno v reakci na stále se zpřísňující pandemická opatření a jejich nevyhnutelný dopad na lidské osudy.
  
Po několika týdnech plných Zoomování, psaní, škrtání a přepisování se zrodila první verze scénáře. Devatero postav tak konečně spatřilo světlo světa díky vizi šesti nezávislých dramatiků. Ač se jednalo o výpovědi napříč generacemi, témata samoty, izolace, pocitu nejistoty a lidské schopnosti adaptace se prolínala všemi texty. Pozitivní ohlasy našich prvních diváků byly stěžejním impulsem k formalizaci spolku Sady 10.

Text odehrávající se v obýváku nejlépe vynikne v obýváku. Právě v obýváku Pauliny Salas a Gerarda Escobara se ocitlo publikum naší adaptace Smrti a dívky.
 
Čilské drama pojednávající o spravedlnosti, vině a nezahojené historii využívalo prostoru celého bytu, zejména kuchyně, obývacího pokoje, chodby a toalety. Velké díky patří týmu Šimoník architekti. Jejich bezchybný interiér se mistrně doplňoval s křehkou tématikou činohry, zabývající se chybovostí systému a lidských rozhodnutí. 

Hra vznikla ve spolupráci s Concord Theatricals Ltd